Knižní osnova je strukturovaný plán, který si autor vytvoří před napsáním knihy. Tato osnova obsahuje popis kapitol, dějových linií, postav a hlavních událostí, které se v knize stanou. Nástin pomáhá autorovi utřídit si myšlenky, rozvinout zápletku a zajistit, aby se příběh vyvíjel logicky a souvisle.

Proč bych měl vytvořit osnovu knihy?

Bez ohledu na to, jaký typ osnovy knihy si vyberete, plánování před psaním má mnoho výhod. Vytvoření plánu vám pomůže definovat vaše cíle, udržet pozornost a rychleji dokončit svůj rukopis. Nemusíte trávit obrovské množství času popisováním, ale určitá (většinou bezbolestná!) příprava před psaním bude dobře vynaložená, protože nebudete točit koly a zírat na prázdnou obrazovku smrti.

Když začnete s osnovou, nevědomě vytváříte souvislosti a přemýšlíte o svém návrhu, i když aktivně nepíšete. Mentální psaní ve sprše je jednou z výhod obrysování, protože nutí vaše myšlenky do vaší mysli. Papír a pera mějte rozložené, abyste mohli zachytit své skvělé nápady hned, jak se objeví, než aby všechny tyto nápady zmizely.

Pokud máte plán psaní knihy obecně řečeno, budete lépe schopni dát tyto myšlenky na papír a skládat kapitoly, když si sednete k psaní. To znamená, že vaše hotová kniha bude hotová za kratší dobu!

 

5 způsobů, jak nastínit literaturu faktu

Většina autoři literatury faktu považují diagramy za užitečné vzhledem k povaze jejich knih. Psaní literatury faktu obvykle vyžaduje výzkum a citování zdrojů (ačkoli mnoho románů vyžaduje vlastní výzkum!)

Náčrt vám pomůže uspořádat váš výzkum tak, aby nebyl zahlcující, a také vám pomůže vytvořit nejlepší strukturu pro vaši hotovou knihu.

1. Myšlenková mapa + osnova knihy

Metoda myšlenkových map vyžaduje, abyste vytvořili mozkovou schránku na základě tématu vaší knihy. Napište své téma doprostřed papíru a poté pomocí čar a slov nakreslete co nejvíce spojení. Nemusí to dávat smysl hned od začátku – cílem je svobodně přemýšlet, abyste dostali všechny své nápady z hlavy a na stránku.

Začnete si všímat souvislostí mezi různými kategoriemi informací. To usnadňuje objevování relevantních nápadů „hodný knihy“. Tyto myšlenky pak můžete extrahovat ze své myšlenkové mapy a spojit je do ucelené osnovy knihy. Doporučujeme také vytvořit myšlenkovou mapu pro každou kapitolu, kterou vyberete ze zdrojové mapy. To vám pomůže uspořádat celou knihu do kapitol. Zábavné a tak snadné – řekli jsme vám, že to bude (většinou) bezbolestné!

2. Přehled knihy po kapitolách

Nástin knihy kapitol je pokročilá verze jednoduché osnovy knihy. Chcete-li začít, nejprve vytvořte úplný seznam kapitol. Vzhledem k tomu, že každá kapitola je uvedena jako název, můžete později přidávat materiál nebo přesouvat kapitoly v průběhu vašeho návrhu.

Vytvořte pracovní název pro každou kapitolu a uveďte je v logickém pořadí. Poté dokončíte klíčové body každé kapitoly. Nakonec propojíte své zdroje tak, jak se objeví v každé kapitole, včetně knih, rozhovorů a webových odkazů.

3. Nakreslete obrys své knihy

Možná je myšlenka písemného plánu omezující. To je v pořádku – existuje další možnost, která by mohla zaujmout vaši kreativní stránku.

Chcete-li vytvořit osnovu knihy, jako je tato, nakreslete koncept knihy ručně v sekvenčním pořadí. Může to být tak jednoduché nebo složité, jak si přejete. Neváhejte použít pero a spirálový poznámkový blok, nebo to posuňte na další úroveň s barevnými médii velikost papíru s plátnem Jiní nalézají uspokojení v kreslení nápadů pomocí suchých smazatelných fixů na bílou tabuli nebo staromódního kreslení křídou na tabuli.

4. Struktura knihy pomocí Scrivener

Pokud chcete být super organizovaní, pak může být pro vás software pro psaní Scrivener. Jejich program pro tvorbu struktury knihy umožňuje nahrát svůj výzkum, uspořádat jej přesunutím a uspořádáním do složek.

Program vyžaduje poměrně strmou křivku učení, což může být velkou nevýhodou, zvláště pokud máte tendenci otálet a opravdu chcete, aby byla kniha vydána rychle. Někteří autoři však tvrdí, že to způsobilo revoluci v jejich organizačním procesu pro delší kusy.

5. Stěna samolepek

Stěna samolepek

To je pro kreativní myšlení a další metodu, kterou učíme na Self Publishing School. Vše, co potřebujete, je prázdná stěna a krabice s lepicími papíry. Ať jdete kamkoli, noste ho s sebou poznámkový blok samolepek a nakreslete si knihu za běhu. Zapisujte si své nápady a inspiraci na lepicí papírky, kdykoli vás přepadne nálada.

Poté na zeď připevněte samolepky se slovy, fragmenty, obrázky a frázemi. Po týdnu cvičení si tato slova uspořádejte do osnovy knihy. Voila - jednoduché, efektivní, kreativní!

Takto vypadá osnova knihy:

1. Úvod nebo prolog

Úvod nebo prolog v knize je počáteční částí, která má čtenáře uvést do děje a vzbudit zájem o dílo. Zde jsou některé klíčové aspekty úvodu nebo prologu:

  • Kniha Plán - Problém.

Úvod by měl udávat tón a atmosféru knihy. Může být tajemný, emotivní, akční nebo jinak poutavý.

  • Poznávání světa.

Úvod může čtenáře uvést do světa, ve kterém se události odehrávají, a také se základními pravidly tohoto světa. To je zvláště důležité ve fantasy nebo sci-fi dílech.

  • Nástin knihy – úvod do děje.

Úvod často zahrnuje konkrétní incident nebo událost, která uvádí děj do pohybu. Může to být záhadný incident, první setkání hlavní postavy nebo něco jiného.

  • Intrika.

Úvod by měl ve čtenáři vzbudit zájem a otázky. Aby ho přimělo číst dále, musí chtít vědět, co se stane dál.

  • Přehled knihy – předávání informací.

Úvod lze také použít k poskytnutí klíčových informací o světě, postavách nebo událostech, které budou důležité později v zápletce.

  • Atraktivní styl.

Je důležité, aby úvod byl napsán atraktivním stylem, který bude vyhovovat kniha jako celek. Může být popisná, konverzační, lyrická a tak dále, v závislosti na žánru a náladě díla.

  • Příprava na hlavní část.

Úvod by měl nakonec čtenáře připravit na to hlavní části knihy, varuje ho, co může očekávat.

Prolog může sloužit podobným funkcím, ale často se používá k představení nějakého klíčového momentu nebo části historie, která se odehrála před hlavními událostmi díla. Důležité je, aby úvod či prolog byl atraktivní a čtenáře jistě zaujal.

2. Kapitoly nebo oddíly.

Kapitoly nebo oddíly jsou oddíly, na které je text v knize nebo jiném dokumentu rozdělen. Slouží k uspořádání a strukturování materiálu, díky čemuž je pro čtenáře dostupnější a pohodlnější. Zde jsou některé klíčové aspekty kapitol nebo oddílů:

  • Struktura. Kapitoly nebo oddíly představují hlavní strukturální prvky knihy. Lze je volat na čísla (kapitola 1, kapitola 2 atd.). Nadpisy (úvod, oddíl 1, závěr), jména postav nebo jiná klíčová slova, která odrážejí obsah každé části.
  • Funkce.  Kapitoly nebo sekce umožňují autorovi organizovat informace a události. Každá kapitola nebo sekce může mít svůj vlastní účel, cíl a téma.
  • Přechody. Kapitoly nebo oddíly také poskytují přechody mezi různými částmi knihy. Mohou sloužit jako přechody mezi příběhovými oblouky, časovými úseky, popř úhly pohledu znaky.
  • Navigace.  Kapitoly nebo oddíly usnadňují čtenáři navigaci. Umožňují čtenáři snadno najít konkrétní body v knize.

Nástin knihy

  • Akcenty. Každá kapitola nebo oddíl může zvýraznit určité body, události nebo myšlenky, aby byly pro čtenáře nápadnější.
  • Styl a nálada.  Kapitoly nebo oddíly lze použít k vytvoření různých stylů a nálad v knize. Například jedna kapitola může být napsána rychlým a dramatickým stylem, zatímco jiná je klidnější a meditativní.
  • Ovládání tempa.  Změnou délky a struktury kapitol či úseků může autor ovládat tempo příběhu a vytvářet dějové vrcholy a pauzy.
  • Podnadpisy. Kapitoly nebo oddíly mohou obsahovat podnadpisy, které dále rozdělují materiál na menší části, což usnadňuje pochopení.

Kapitoly nebo oddíly jsou důležitým prvkem literární struktury, které pomáhají čtenáři orientovat se v textu a činí zážitek ze čtení uspokojivější a zajímavější.

3. Znaky

Postavy v literatuře a beletrii jsou fiktivní nebo skuteční lidé, zvířata nebo bytosti přivedené k životu slovy autora, aby vytvořili a rozvinuli děj. Jsou důležitými prvky příběhu a mohou mít různé vlastnosti, osobnostní rysy a role v příběhu. Zde jsou některé klíčové aspekty související s postavami:

  • Fyzické rysy. Toto je popis vzhledu postavy. Včetně vzhledu, věku, pohlaví, výšky, barvy vlasů a očí a dalších fyzických rysů.
  • Psychologické rysy. Tyto aspekty popisují charakter, vlastnosti, charakterová motivace a vnitřní konflikty. Určují, jak postava vnímá svět kolem sebe a jaké činy a rozhodnutí činí.
  • Role v zápletce. Každá postava má v zápletce jedinečnou roli. Může to být hlavní postava, antagonista, vedlejší postava, přítel, spojenec atd. Role postavy ovlivňuje, jak interagují s ostatními a jak se vyvíjí děj.
  • Dialog a poznámky.  Postavy komunikují mezi sebou a se čtenářem prostřednictvím dialogů a replik. Je to způsob, jak vyjádřit svou osobnost, postoje, emoce a názory.

Nástin knihy -

  • Vývoj postavy. Postavy často procházejí změnami a vývojem v průběhu příběhu. Může to být vnitřní osobní rozvoj, změna vztahů nebo získávání nových dovedností.
  • Archetypy. Některé postavy mohou představovat literární archetypy, jako je spasitel hrdina, padouch, moudrý starý muž a další.
  • Symbolismus. Postavy mohou symbolizovat určité myšlenky, hodnoty nebo obrazy. Mohou být použity k vyjádření hlubokých významů a témat.
  • Vztahy mezi postavami. Interakce mezi postavami často hrají důležitou roli v zápletce. Vztahy mohou být přátelské, romantické, nepřátelské a tak dále.
  • Jméno a přezdívka. Jméno postavy může mít důležitý význam nebo něco symbolizovat. Přezdívka nebo přezdívka může také charakterizovat postavu.

Postavy jsou důležitou součástí literárních děl, protože dávají životu příběhu a pomáhají čtenářům vcítit se do událostí a porozumět jim. Díky dobře propracovaným postavám je psaní poutavější a zajímavější.

4. Události. Nástin knihy

Události v literatuře a beletrii jsou klíčovými momenty, ke kterým dochází v rámci zápletky, které zprostředkovávají akci, vývoj zápletky a interakce mezi postavami. Události hrají důležitou roli při vytváření napětí, intrik a emocí ve čtenářích.

Zde jsou některé aspekty související s událostmi v literatuře:

  • Externí události:

Jedná se o události, které se dějí navenek postavám, jako jsou přírodní katastrofy, války, cestování, kriminální intriky atd. Mohou sloužit jako kulisa pro vývoj zápletky.

  • Plán knihy. Interní akce:

Jedná se o události, které se dějí uvnitř postav, jako jsou vnitřní konflikty, myšlenky, rozhodnutí a emocionální zážitky. Vnitřní události jsou důležité pro pochopení vývoje postav.

  • Vrcholné události:

Tyto události představují zlomové body v zápletce, které vedou k vyřešení konfliktu. Vrcholné události často vytvářejí vrchol napětí a dramatu.

  • Plán knihy. Flashbacky a montáže:

Autoři mohou použít připomenuté události a změny scén k vytvoření komplexní narativní struktury a odhalit informace ve správný čas.

  • Náhodné události:

Někdy mohou náhodné události vnést do děje nečekaný zvrat, což dodává dílu nepředvídatelnost a zajímavost.

  • Plán knihy. Konflikty:

Události často vznikají z konfliktů, ať už vnitřních nebo mezilidských. Konflikty mohou být hlavními hybateli zápletky.

  • Symbolické události:

Někdy se události používají k symbolickému znázornění určitých myšlenek nebo témat v textu.

  • Vývoj pozemku:

Sled událostí tvoří děj díla. Různé události se propojují a vedou k logickému vývoji a rozuzlení příběhu.

Události v literatuře pomáhají vytvořit rychlý a vzrušující příběh, který upoutá pozornost čtenářů a udrží jejich zájem. Pomáhají také rozvíjet postavy, identifikovat témata a nápady a zprostředkovat emoce a atmosféru díla.

5. Vyvrcholení

Vyvrcholení (nebo vyvrcholení) je klíčovým bodem ve fiktivním díle, nejvyšším bodem napětí a dramatu v zápletce. Ve vyvrcholení se obvykle dosáhne konfliktu pramenícího z jednání a rozhodnutí postav a začíná řešení zápletky.

Důležité vlastnosti vyvrcholení:

  • Napětí. V tuto chvíli se kumuluje maximální napětí a čtenář či divák je ve stavu vzrušení a úzkosti. Konflikt, který se v průběhu práce vyvíjel, vrcholí.
  • Rozhodnutí a činy. V tuto chvíli postavy dělají klíčová rozhodnutí a podnikají akce, které určují další vývoj událostí.
  • Zápletka. Vyvrcholení může přinést nečekaný zvrat do děje a změnit běh událostí.
  • Vnitřní změny. Často na vrcholu dochází k vnitřním změnám postav. Mohou učinit důležitá rozhodnutí, změnit svá přesvědčení nebo přehodnotit své hodnoty.
  • Ukončení konfliktu. Výsledkem je, že vrchol vede k vyřešení hlavního konfliktu díla. Může to být vítězství nebo porážka, pokání nebo přijetí a tak dále.
  • emocionální dopad. Vyvrcholení často vytváří silný emocionální dopad na čtenáře nebo diváka. Může způsobit smíšené pocity radosti, smutku, úlevy nebo zklamání.

Vyvrcholení slouží jako důležitý bod ve struktuře děje, díky kterému je děj zajímavější a napínavější. To je bod, ke kterému celý příběh směřuje a často zanechává v publiku trvalý dojem.

6. Vývoj a řešení

Vývoj a řešení jsou důležitými aspekty v dějové a narativní struktuře v literatuře a filmu. Týkají se toho, jak se děj vyvíjí a jak se řeší hlavní události a konflikty v díle.

  • Vývoj (narativní úvod): Vývoj zápletky zahrnuje všechny události, akce a změny, ke kterým dojde po začátku příběhu. Toto je fáze, kdy se čtenář nebo divák dozví více o postavách, komplikacích a konfliktech. Vývoj může zahrnovat představení nových postav, dějové zvraty, vývoj vztahů a témat a dokonce i vnitřní změny postav. Staví na úvodu a vytváří napětí, zájem a intriky, které udrží pozornost publika.
  • Usnesení (závěr): Rozuzlení je uzavření spiknutí a vyřešení jeho hlavních konfliktů a problémů. Jde o fázi, kdy se čtenář nebo divák dozví, jak se řeší konflikty, co se s postavami po všech událostech děje a jak jejich příběh končí. Rozuzlení může být veselé nebo smutné a záleží na povaze konfliktu a na tom, jaká rozhodnutí postavy učinily.

Vývoj a řešení jsou důležitými prvky zápletky. Pomáhají vytvářet ucelený a zajímavý příběh. Dobře naplánované fáze vývoje a řešení umožňují čtenářům nebo divákům interagovat s dílem, prožívat události s postavami a získat uspokojení z toho, jak příběh končí.

7. Závěr

Závěr je závěrečná část textu, ve které jsou shrnuty výsledky, vyvozeny závěry nebo vyjádřena závěrečná myšlenka. V různých kontextech a typech textů může závěr plnit různé funkce.

V akademických nebo vědeckých pracích. Nástin knihy:

  • Závěr shrnuje výsledky výzkumu, shrnuje výsledky a získané závěry.
  • Zde může autor hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Vysvětlete důležitost svého výzkumu a jeho praktické aplikace.
  • Závěr také často uvádí doporučení pro budoucí výzkum nebo praktické kroky.

Literární nebo umělecké texty:

  • Závěr přináší uzavření děje a uvolňuje napětí řešením důležitých konfliktů a problémů.
  • To je okamžik, kdy čtenář dostává odpovědi na otázky a dozvídá se, jak končí osudy postav.
  • Závěr může být buď veselý, nebo smutný, záleží na žánru a náladě díla.

V obchodních nebo úředních dokumentech. Nástin knihy:

  • Závěr může zahrnovat shrnutí klíčových bodů předchozího textu a jasné vyjádření rozhodnutí nebo doporučení.
  • Závěr může obsahovat i poděkování, kontaktní údaje, případně návrh na další postup.

Závěr hraje důležitou roli ve struktuře textu. Pomáhá čtenáři nebo publiku porozumět podstatě a důležitosti prezentované informace nebo zápletky.

 

Nástin knihy může být velmi podrobný nebo volnější, záleží na preferencích autora. Pomáhá udržovat strukturu a integritu díla a usnadňuje proces psaní.

Cestopisec

Pozadí postavy

Fiktivní postava

Psaní darebáků do knihy. Kompletní průvodce

ABC